Uchovejte si svůj mozek mladý a zdravý. Ketogenní dieta vám to usnadní.

Nízkosacharidové stravování se díky své oblíbenosti dostalo také do hledáčku lékařů a vědců, kteří zkoušejí, jaké zdravotní komplikaci či benefity se za tímto druhem stravování skrývají. I když je zapotřebí ještě velké množství výzkumů, existuje už nyní řada studií prokazujících účinnost ketogenní diety na prevenci fyzických i psychických nemocí.  

Svěží mozek jako klíč k vašemu zdraví

Zatímco souvislost mezi stravou a fyzickým zdravím je již dlouhá léta pochopena, role stravy na duševní zdraví je méně známá. Přitom se jedná o velmi důležité téma. Mnoho symptomů považovaných za fyzické lze často připisovat psychologickým vlivům. Američtí vědci odhadují, že až 70 % návštěv lékařů nesouvisí s fyzickými problémy, ale s poruchou kognitivních funkcí, prostřednictvím kterých vnímáme svět kolem sebe. S přibývajícím věkem tyto funkce postupně zpomalují a ochabují. Pro správné kognitivní funkce je proto zapotřebí udržovat mozek v co nejlepší kondici.  

A proč zrovna mozek? Jedná se totiž o nejproduktivnější orgán v našem těle. Představuje sice pouhé 2 % naší hmotnosti, spotřebovává však rovných 20 % energie. Pro správné fungování mozku je zapotřebí, aby byl neustále zásoben energií. Ve studiích provedených na zvířatech, bylo zjištěno, že nedostatek energie a slabý průtok krve do mozkových buněk je běžnou příčinou duševních chorob.

Ketony mohou být pro mozek lepším zdrojem energie než glukóza

Nedávný test provedený na myších zjistil, že u myší, krmených ketogenní stravou po dobu 12-14 týdnů došlo ke zlepšení průtoku krve do mozku, bakteriální rovnováhy ve střevech a dále ke snížení hladiny glukózy v krvi.  Právě neschopnost těla správně používat glukózu se jeví jako jeden z klíčových problémů dnešní společnosti. Aby se totiž glukóza dostala do krve, je k tomu zapotřebí vyplavit hormon inzulin. Při nadbytečné konzumaci sacharidů, která je pro dnešní západní styl stravování typická, dochází k přetěžování slinivky a následné inzulinové resistenci, která dlouhodoběji vede k diabetu. Toto narušení energetické rovnováhy má závažné důsledky pro celé tělo a je považováno za jeden z hlavních faktorů přispívajících k duševním onemocněním.

Zatímco mnoho vědeckých učebnic uvádí, že mozek běží výhradně na glukóze, výzkum ukazuje, že i ketony (molekuly vzniklé v našem těle při keto dietě) mohou dodávat až 75% celkové energetické potřeby mozku. Jejich výhodou navíc je, že k distribuci do buněk nevyžadují přítomnost inzulinu, a tedy nezpůsobují žádné diabetické zdravotní neduhy, ani nezaměstnávají mozek dávkováním inzulinu. Naopak v nedávném výzkumu bylo zjištěno slibné zlepšení funkce mozku a zmírnění příznaků duševních chorob.

Ketony pomáhají mitochondriím v mozku

Ketony dále pomáhají také mitochondriím, což jsou části buněk, které se starají o tvorbu energie. Nejvíce je jich právě v mozku, a platí pravidlo, že čím více jich je, tím více energie poskytují. Ketony, vzniklé při keto dietě, podporují tvorbu a účinnost mitochondrií a díky tomu mozek funguje lépe, posilují se jeho kognitivní funkce a dokonce se díky tomu dokáže tělo i lépe vyrovnat se stresem a jinými psychickými neduhy. Na rozdíl od glukózy navíc ketony neprodukují odpad v podobě reaktivní formy kyslíku, který přispívá k buněčnému stresu, dysfunkci nebo odumření buněk.

Výzkumy i nadále pokračují

Studie vlivu ketogenního nebo nízkosacharidového stravování na zmíněné funkce mozku jsou teprve v počátcích. Dosud není známo, jaký stupeň ketózy je nezbytný pro dosažení tak příznivých účinků na mozek. V klinické praxi mají někteří pacienti prospěch z mírné ketózy, zatímco jiní vyžadují vyšší ketózu. K určení optimálního stupně ketózy a tím ideální stravy pro každou podmínku je zapotřebí více studií. Již nyní je však možné konstatovat, že strava s omezeným příjmem sacharidů má jednoznačně pozitivní vliv na správnou funkci mozku.