Menu

Přerušovaný půst – trend v hubnutí

15. 5. 2019
5 minut čtení

Přerušovaný půst, anglicky intermittent fasting (IF), není žádná novinka, ale prastarý způsob pro hubnutí, který byl praktikován snad v průběhu celé lidské historie.

Donedávna byl sice mírně zapomenut, ale v současnosti je z něj opět velký hit, který je skloňován nejednou celebritou či výživovým poradcem. Jeho výhodou je jednoduchost, která spočívá v rozložení denního příjmu jen do omezeného časového období v průběhu dne.

Nepleťte si půst s hladověním

Přerušovaný půst je jen krátkodobá kontrolovaná a hlavně dobrovolná doba, kdy si z racionálních důvodů odmítáte jídlo. Původně vznikl z duchovních důvodů – například muslimové jej v průběhu postního měsíce Ramadán dodržují dodnes.

Přerušovaný půst může poskytnout obrovské výhody, pokud je prováděn správně. Hlavní výhodou je sice zmiňovaný úbytek nadváhy, ale může tělu poskytnout i zdravotní benefity ve formě tlumení účinků diabetu. Navíc vám může ušetřit čas a peníze.

Jak to funguje?

Často se o přerušovaném půstu nemluví jako o dietě, ale o časové metodě stravování. Hlavní roli zde hraje inzulín. Pokud jíme stále a často, neustále nám v krvi koluje určitá hladina cukru. Na cukr v krvi reaguje inzulín, který se vlastně díky neustálému krmení opakovaně vyplavuje a tělo tak nedostane vůbec prostor pro využívání vlastních tukových zásob jako zdroj energie. V tomto je IF podobný ketogenní dietě. Mnoho odborníků tak doporučuje zkombinovat oba druhy stravování pro dosažení ještě lepších výsledků.

Jak držet přerušovaný půst?

Přerušovaný půst, jak již název napovídá, spočívá v přerušení doby, po kterou nebudete konzumovat žádné jídlo. Zpravidla se jedná o dobu v řádu několika hodin. Nejčastější a momentálně nejvíce „trendy“ formou půstu je prodloužení pauzy mezi posledním jídlem dne a prvním jídlem následujícího dne na dobu 12-16 hodin. Cílem je vytvořit si každý den jen několikahodinový prostor pro konzumaci jídla.

Nezmenšujte příjem kalorií

V tomto období je potřeba stihnout zkonzumovat potřebné denní množství kalorií. Rozdíl mezi klasickým stravováním a přerušovaným půstem by měl spočívat jen v čase, kdy jednotlivá jídla konzumujeme. Dodržení denního příjmu je velmi důležité. V opačném případě by mohlo v dojít k hladovění, při kterém tělo naopak tuky ukládá na tzv. „horší časy“, což je přesně to, co od diety nepotřebujeme.

„Break fast“ aneb nerozbíjejte si den snídaní

Navzdory všeobecnému mínění, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne, někteří příznivci metody intermitent fasting nabádají k vynechání snídaně nebo alespoň k jejímu posunutí na pozdější hodinu. A proč? Každý z nás totiž svým způsobem menší půst zažívá a to tehdy, když jdeme spát. Býváme často 8-10 hodin bez jídla. A pak nastává snídaně – v angličtině breakfast, což není nic jiného než výraz pro break-the-fast, přerušení půstu.

Negativa přerušovaného půstu

I když má přerušovaný půst mnoho osvědčených přínosů, je stále poměrně kontroverzní. Na rozdíl od ketogenní diety se potenciální nebezpečí týká především úpravy dávkování léčiv, zejména u cukrovky, kde je často nutné dávky zcela změnit. Naopak při keto dietě nejste omezeni časem, můžete jíst prakticky kdykoliv a proto nemusíte upravovat ani svou medikaci ani přizpůsobovat svůj denní program nebo celý životní styl tomu, kolik je zrovna hodin.

Tomuto druhu stravování by se měli vyhnout také těhotné či kojící ženy, mladší osoby 18 let, kteří jsou ještě ve fázi vývinu a v neposlední řadě také lidé, kteří mají podváhu. Rizikovou skupinou jsou také lidé, kteří mají sklony k poruchám příjmu potravy. Ti by snadno mohli své snažení přehnat a držet půst déle, než je zdravé, a tím si způsobit zdravotní problémy a poruchy metabolismu.


Líbil se vám článek?
Sdílejte jej s přáteli