Jak číst etikety

Možná patříte mezi ty, kteří etikety příliš nestudují. Nevíte, co na nich vlastně hledat a co by vás mělo zajímat. Podívejme se proto na ty nejjednodušší, ale za to praktické tipy při čtení etiket.
 

• Pokud hledáte poctivou potravinu, pomůže vám jednoduchá informace. Jednotlivé složky, které najdete na etiketě uvedené, jsou řazeny v sestupném pořadí, na prvním místě by tedy měla být hlavní surovina, kterou v potravině očekáváte. Hledáte-li například tu nejkvalitnější čokoládu, na prvním místě by neměl být cukr nebo rostlinný tuk, ale kakaové máslo a kakaová hmota. 

• Kupujete-li ochucenou potravinu, například jahodový sirup nebo jogurt, všímejte si přesného názvu potraviny. Jogurt “s jahodovou příchutí” totiž žádný podíl jahod obsahovat nemusí. Pokud však na etiketě najdete “jahodový”, znamená to, že ve složení musí být i skutečný podíl jahod. Navíc byste se měli dočíst i údaj o přesném množství tohoto ovoce v potravině.  

• Už déle než tři roky je povinností uvádět na etiketě nutriční hodnoty. Tedy nejen kalorickou hodnotu, ale i množství jednotlivých živin. Využijte toho a zajímejte se o to, kolik cukru nebo tuku v potravině přijmete. Že vám uvedené gramy nic neříkají? Jednoduše si přepočítejte množství na kávové lžičky. Pokud víme, že zarovnaná lžička cukru i oleje váží 5 g, je to jednoduché. Například v jedné tyčince Margot s 46 g cukru a 17,6 g tuku přijmete neuvěřitelných 9 lžiček cukru a 3 a půl lžičky oleje.  

• Snažíte se vybírat potraviny podle toho, z jaké země pochází, ale zároveň vás tak trochu odrazuje fakt, že místo výroby je místem, kde byla potravina pouze zabalena? Bohužel je to skutečně tak a u spousty potravin se tak jejich původ nedozvíte. U některých potravin to tímto způsobem obejít ale nelze. Například maso, ryby, vejce, ovoce, zelenina, víno, med nebo olivový olej – zde je povinnost uvádět skutečné místo původu a nikoliv místo zabalení.